Práce s křišťálovou koulí a další

Práce s křišťálovou koulí

Praktický návod

Křišťálová koule je věštecký nástroj nejtypičtější, nejvíce opředený pověrami a ke správnému zvládnutí nejsložitější - a to jen proto, že si většina lidí myslí, že to nic není. A to, co by se mělo konat s nejvyšší pozorností a důkladností, proto odbudou jako zbytečnost.

Proč právě křišťálová koule

       Věštění z koule je tajuplnou činností. Nejenom proto, že takto žije v obecném povědomí a že je tak i prezentováno. Ve skutečnosti jen velmi málo lidí ví, jak se s koulí pracuje a co by vlastně měli vidět a ještě méně je známo, jak a díky čemu to funguje.

       Z universálního, můžeme říci neracionalistického hlediska, je svět rozdělen do několika úrovní. Pro nás bude důležitá úroveň hmotná, v níž žijeme, a úroveň astrální, v níž myslíme. Představme si svět, který existuje souběžně s tím naším známým, ale není za normálních okolností smysly viditelný, není měřitelný, je prostě zcela jiné povahy. Tak jako je základní substancí hmotného světa atom, tak je podstatou onoho druhého astrální světlo. Od skutečného světla, tak jak jsme zvyklí je běžně chápat, se liší především tím, že není za běžných podmínek vidět. Společné naopak mají některé zákony, jimiž se řídí jejich chování. To pro nás bude důležité.

       Z atomů se skládají věci okolo nás a naše hmotná těla, z astrálního světla jsou utkána naše těla astrální a podoba našich myšlenek. Vytvoříme-li něco rukama nebo za pomoci nějakého nástroje či stroje, existuje tento předmět dříve v naší fantazii a v našich myšlenkách. Taktéž chceme-li vykonat nějaký čin, je tu myšlenka dříve, aspoň o zlomeček sekundy. Tento obraz je původnější, vznikl dříve než hmotný předmět nebo reálný pohyb a navíc je plastičtější. Hmota je pevná, jelikož můžeme říci: tady ještě tento předmět je, ale zde již není. Můžeme přejet po jeho hraně či okraji, a tato hrana značí jeho hranice. Astrální světlo nemá hranice, ale přelévá se, pohybuje, tu se zhustí, jinde ztratí svoji jasnost. Myšlenky, které předcházely předmětům a činům, tedy nejsou zřetelně odděleny, ale jedna přechází v druhou, jedna věc se spojuje s jinou, jedna skutečnost plodí druhou. Kdo ví, co ho vedlo k tomu, že se v dané situaci rozhodl tak a ne jinak? Které dávné události, které knihy, kteří dětští hrdinové poznamenali jeho dnešní názor? Astrální světlo to ví, protože neexistuje vzdálenost časová ani prostorová, vše souvisí se vším - tak jako lidská myšlenka a tvořivost dokáže spojit dvě podstatou tak rozdílné věci jako kov a dřevo, aby vznikl nůž.

       Lidské tělo je živé a má duši, která je mu dána shora. Svoji duši dovedou lidé vložit i do díla, které vytvářejí. Toto dílo se stává oduševnělým a promlouvá ke druhým lidem, kteří je poslouchají, dívají se na ně nebo jsou jinak jeho svědky. Čím více lásky a radosti či naopak odporu a zloby člověk do díla vloží, tím více lidí je jím zaujato - každým z obou po svém. Podobně i astrální tělo je oživováno duší shůry a tatáž síla, která byla vložena do vykonávané činnosti, prošla předtím myšlenkovým obrazem onoho díla. Astrální obraz činu nebo předmětu je tedy nadán od svého tvůrce energií, je oduševnělý, a proto je z hlediska astrálního světa živý. Hledímeli na známé umělecké dílo, aniž bychom se jej dotýkali, nepůsobí na nás toto dílo fyzikálně, jelikož s ním nejsme v kontaktu, ale psychicky, tedy prostřednictvím astrálního světa.

       Vzhledem k tomu, že astrální světlo není pevné, ale plastické, je také dynamické, nikoli statické. Můžeme říci, že proudí nebo vyzařuje. Proto je lze ohýbat, lámat, odrážet, zesilovat a zeslabovat pomocí týchž předmětů, které se používají při práci s viditelným světlem. Nejobvyklejšími pro hrátky se světlem jsou zrcadlo a lupa. Lupa paprsek rozptyluje nebo spojuje, zrcadlo jej odrazí. Chceme-li spojit vlastnosti lupy a zrcadla, můžeme vytvořit zakřivené zrcadlo, které ve svém ohnisku spojí odrazy vyslaného paprsku, který musí být na zrcadlo zvenčí zaměřen, anebo vytvoříme průhledný předmět, který ve svém ohnisku také spojí odrazy vyslaného paprsku, ovšem takového, který může přicházet z kterékoli strany anebo z několika stran najednou. Je pravděpodobné a modernímu člověku znalému družicově přenášených signálů i pochopitelné, že v ideálním případě by měl tvar tohoto předmětu vycházet z paraboly, tak jako jsou i ideální odrazné plochy parabolické. Uvádí se to i v literatuře. Ovšem výroba tohoto předmětu zajisté není jednoduchá - a tak se zrodila koule.

       Věci, které vznikly přirozenou cestou, jsou velmi často pokládány za cennější a účinnější, jelikož jsou takové, jaké mají být. Pro koule byl proto nejvíc ceněn tzv. horský křišťál, který je ovšem málokdy čirý a pro potřebu lomu světla je zapotřebí jej upravovat, neboť přirozeně vzniklé nerovnosti by kalily obraz. Postupem věků byly známé různé recepty na vylepšení křišťálu anebo na vyrobení jiného druhu materiálu a lze těžko posoudit, kde je pravda. Asi každý z nás už někdy viděl proutkaře, který hledá vodu. A zatímco jeden najde pramen jen s proutkem, který právě uřízl ze stromu, vytáhne druhý z kapsy kus drátu, který mu udělá tutéž službu. Předpokládejme tedy, že to co se zrodilo z přírody, má svoji duši shůry, kdežto to, co bylo vyrobeno člověkem, může být pouze oduševnělé svým tvůrcem. Do takového předmětu tedy musíme s větší silou otisknout svoji vůli, lásku, víru, schopnosti, sami sebe, kdežto předmět přírodní bude komunikovat snáze, ale také bude více sám sebou, se všemi výhodami i nevýhodami, které to sebou nese.

Přípravné práce

       S tím co víme, souvisí den, s tím co nevíme, je spojena noc. Na to co je nám známo, svítí slunce a nic dalšího na známé - plně ozářené - skutečnosti již nemůžeme uvidět. Věci neznámé, nepochopitelné, takové, na které jsme zvědavi, jsou objímány tmou. Tma je plodná, protože v sobě skrývá mnoho neprojeveného. K práci s koulí si tedy raději vyberte období, kdy je tma, protože již sama tato doba souvisí s hledáním a s potřebou nalézt, a bude proto i ve vás vyvolávat patřičné duševní rozpoložení.

       Podíváme-li se do slunce, budou nás bolet oči. Budeme-li se do něj dívat déle, naše oči onemocní a můžeme si přivodit i trvalou poruchu zraku. Naopak světlo měsíce náš pohled přitahuje, věci měsícem ozářené získávají jakoby jinou povahu, procházkou při měsíčním svitu se nabíjíme jinou energií. Toto je potřeba mít na paměti: A proto jakmile svoji kouli přinesete domů, nesmí již její stříbřitá tvář spatřit sluneční světlo. Naopak ji vystavujte působení měsíce. Ochranu před slunečními paprsky nutno pokládat za nezbytnou. Pobytem na denním světle, i při zatažené obloze, koule slepne a práce s ní by se vám dařila o poznání hůře. Světlo měsíce její schopnosti naopak podporuje. /Nesmíme zapomínat na jednu z dalších vlastností křišťálu . funkce projekční plochy. Velmi často se stane, že jako na plátno v kině se do koule promítnou naše myšlenky. A právě toto nebezpečí hrozí nejvíce u oněch slepých koulí. Při jakémkoli dotazu pak nedostanete skutečnou odpověď, ale objeví se vám jen to, co si o problému sami myslíte. Tím přestáváte být schopni zvědět prostřednictvím obrazů v kouli pravdu./ Umělé světlo, není-li silné, kouli nevadí. Pokud tedy bydlíte ve městě a pouliční lampy vám svítí do oken, není to na závadu. Kouli dávejte za okno nebo na jiné místo osvětlené měsícem vždy, když je to možné, pokud možno každou jasnou noc, stačí na jednu až dvě hodiny, každopádně ale ne do rána, kdy se již objevuje sluníčko. Bylo by dobré, kdybyste mohli tento postup vykonávat aspoň půl roku - rok, ale jste-li netrpěliví, vydržte aspoň od novu k novu, než budete činit první pokus s koulí. Toto ošetření koule budete provádět po celou dobu, pokud budete s koulí pracovat, později, až nabudete praxi, bude stačit jednou do týdne nebo do čtrnácti dnů. Pokud práci přerušíte, byť i na několik let, měl by ji jeden měsíční cyklus opět oživit, pokud mezitím neoslepla.

       Vaši kouli by z téhož důvodu mělo vidět co nejméně lidí. Pokud pociťujete potřebu ukázat ji a pochlubit se, mělo by to být jen za tmy a jen těm nejbližším. Ti se mohou podívat, ale ne vzít kouli do ruky ani se jí jinak dotknout.

       Dotýkání se koule patří do další části přípravných prací. Nejprve si uvědomte, že vše ve vesmíru je polarizováno. Nositelem aktivního pólu je ruka kterou píšete. Tou začněte kouli hladit. Mělo by se jednat o tahy odshora dolů, ale pokud vám více vyhovuje jiný způsob, užijte jej. Pak přijde na řadu pasívní ruka, která se bude koule dotýkat stejným způsobem. Později už není třeba dotýkání, stačí provádět tahy nad povrchem předmětu. Tím, že se koule dotýkáte anebo nad ní provádíte energetizující tahy, se s ní seznamujete a zahrnujete ji do oblasti svého astrálního těla. To vám bude pomáhat komunikovat jejím prostřednictvím s astrální úrovní. I tato činnost by měla být prováděna pravidelně, nejlépe po ozařování měsíčním světlem. Na pravidelnosti a poctivosti provádění přípravných prací záleží pozdější výsledky vašich pokusů. Tato věta platí ale také obráceně. Podle toho, jaké čekáte výsledky, provádějte přípravné práce. Má-li vám koule sloužit pouze jako pomocný prostředek pro meditaci, je zbytečné se dlouho připravovat. Budete-li se pokoušet uhádnout tímto způsobem věci budoucí, je naopak důkladnější příprava nutná.

Průzračný materiál, ze kterého je koule vyhotovena, má vlastnost, o níž jsme zatím moc nehovořili, ale na niž nesmíte zapomenout: zesiluje signál, kterým je obklopen. Toto je skutečně vlastností materiálu, nikoli koule jako předmětu. Pro vás to značí především, že koule bude zvýrazňovat vaše nálady, povahové rysy a myšlenky, což jsou víceméně věci, které lze vědomě ovlivnit, ale též budou zvýrazněny obsahy nevědomí, což jsou mnohdy skutečnosti potlačené - tedy takové myšlenky, události a pocity, s nimiž nechce mít vědomá část osobnosti, tzv. ego, nic společného. Kromě toho obsahuje nevědomí mnohé, těžko představitelné síly, jejichž vyvoláním si můžete připravit nejednu horkou chvilku, přinejmenším tím, že se pořádně vyděsíte. Tuto schopnost koule lze chápat jako očistnou. Při důkladnější práci s koulí se s těmito jevy vždy setkáte, někdo dříve, někdo po delší době. Je dobré uvědomit si, že k vám během cvičení může něco nepříjemného přijít a počítat s tím jako s průvodní samozřejmostí. Každý, i na první pohled nepříjemný jev, vám může velmi pomoci, zejména je-li vaším cílem práce na sobě samém.